Každý dům má svoji historii. Tyto dva domy postavené na konci třicátých let na křižovatce s ulicí Gen. Svobody mají historii spojenou s pobytem pozoruhodných osobností. Ten vlevo (čp. 719) měl kdysi nahoře ve štítě sgrafito s motivem palety a štětců a bydlela v něm až do sedmdesátých let rodina malíře národního umělce Karla Stehlíka. Ten vpravo (čp. 721) byl na konci druhé světové války ještě jen jednopodlažní, bydlel v něm švec pan Kačírek a strávil v něm nějakou dobu jeho vnuk – básník, spisovatel, zpěvák a kabaretiér Jan Vodňanský, známý z dvojice s hudebníkem Petrem Skoumalem.
Z životopisného vyprávění Jana Vodňanského:
Bombardování, během kterého rodina málem přišla o život, vylekalo rodiče natolik, že své děti převezli k prarodičům do Milevska v jižních Čechách, kde měl děda ševcovskou dílnu. Na konci války, když se k městu blížila Rudá armáda, kterou předcházela pověst hrdlořezů, ušil dědeček vnoučatům, sobě a babičce baťůžky, do nich dal upečené strouhankové šišky. Pak prohlásil, že teď všichni na nějaký čas půjdou žít do lesa. Nestalo se tak, protože Rudoarmějci dorazili dříve, než se čekalo: „Stal se ze mě takový ten chlapeček jako z pozdějších propagandistických plakátů. Vojáci si se mnou pohazovali, drželi v náručích, zpívali písně. Dvořili se mé sestře. Dědeček zatím pověsil na stěnu, kde visel dříve Masaryk, fotografii Stalina. Pod ním bylo napsáno ´maršál´. To slovo se mi zvukově strašně líbilo,“