areál

Klášter

- NejnovějšíNejstarší
Zobrazit více Zobrazit méně

Milevský premonstrátský klášter je nejstarším klášterem na českém jihu. Jeho počátky sahají k roku 1187, kdy zde velmož Jiří z Milevska založil premonstrátskou kanonii. Prvním opatem nového kláštera se téhož roku stal teprve dvacetiletý Jarloch (Gerlachus), který se později proslavil svou kronikou o dějích českého státu a bývá označován jako jeden z Kosmových pokračovatelů. Už koncem 12. století vznikla v milevském klášteře výstavná trojlodní bazilika se dvěma věžemi. Její zadní část byla ve 13. století přestavěna ve stylu vrcholné gotiky.

V dubnu 1420 byl klášter poškozen husity a císař Zikmund jej pak roku 1431 zastavil světské šlechtě, konkrétně Rožmberkům. V roce 1473 přešel pak klášter do rukou pánů ze Švamberka, za nichž v polovině 16. století zanikl jako duchovní centrum a zůstal jen panským sídlem. Roku 1581 jej zakoupila rodina Hodějovských, jímž byl majetek po bělohorské bitvě zkonfiskován.

Roku 1623 se milevský klášter císařským rozhodnutím znovu dostal do majetku premonstrátů, nebyl však už obnoven jako samostatný klášter. Roku 1785 byl klášter rozhodnutím Josefa II. zrušen, ale panství nadále zůstalo v rukách premonstrátského řádu. Od 19. století celý areál chátral.

Roku 1950 došlo k zabavení církevních majetků novou komunistickou mocí. Klášter se tak opět vrátil do rukou řádu až roku 1991. Od té doby zde probíhají opravy a úpravy.
Roku 2008 byl areál milevského kláštera prohlášen národní kulturní památkou.
(VŠ)