Mezi původní městskou zástavbou a novou fabrikou vzniká v první polovině padesátých let dvacátého století obytný komplex, určený pro bydlení zaměstnanců ZVVZ, kterému se v Milevsku říkalo „Sídliště“. Po vzniku dalších obytných lokalit v druhé polovině šedesátých (okolí ulice Boženy Němcové) a v sedmdesátých let (Komenského ulice) se mu dostalo přídomku „Staré sídliště“.

Jde o uzavřený a urbanisticky nepochybně cenný celek, v němž nedošlo prakticky k žádné stavební změně. Spojuje v sobě ohlasy baťovských sídlišť s nastupujícím vlivem socialistických výstaveb. Vedle bytů tu byl prostor pro občanskou vybavenost – nákupní centrum „Beckov“, ve své době velmi moderní, mateřská škola, učiliště, sportovní stadion.

Zpočátku představovalo „Sídliště“ pro původní Milevsko ne zcela ihned vstřebané alternativní společenské centrum, které díky vazbě na rychle a úspěšně se rozvíjející podnik představovalo ekonomicky zdatnější a progresivnější část města. Dnes je velmi klidným a pro bydlení příjemným místem i díky rozsáhlé rekonstrukci zeleně, která proběhla po roce 2010.