FOTOHISTORIE MILEVSKA

* v umění

rok 1730

KLÁŠTER V ČASECH VRCHOLNÉHO BAROKA

Ve sbírkách Milevského muzea se nachází stará barokní rytina o rozměrech 38 x 55 cm, s vyobrazením Panny Marie Sepekovské. Ve spodní části rytiny jsou tři malé medailonky, které zobrazují milevský klášter, město Milevsko a obec Sepekov. Co se týká města, jedná se o nejstarší dosud známé vyobrazení Milevska s kostelem sv. Bartoloměje a šibeničním vrchem západně od města (Milevsko mělo do roku 1765 hrdelní právo).

Druhý medailon zachycuje milevský klášter při pohledu z Hůrek. V levé části rytiny vidíme dlouhý dřevěný most, vedoucí do brány kláštera, která však tehdy byla situována těsně vedle budovy Latinské školy. Nynější klášterní brána je umístěna severněji a nese datum 1885. U mostu vidíme na jedné straně chmelnici a zahradu, na druhé straně bažantnici. Vlevo nahoře vidíme blíže nespecifikovanou patrovou stavbu, patrně zámeček Jenišovice. Vpravo nahoře je zobrazen zřejmě dvůr Staňkov. Jistotu ovšem nemáme, protože ve skutečnosti při pohledu z Hůrek nelze všechny tři stavby (Jenišovice, klášter a Staňkov) takto spatřit, jsou od sebe daleko více vzdáleny. Kreslíř je ale zřejmě chtěl všechny zobrazit, a tak si pohled z Hůrek trochu idealizoval. Před klášterem se rozprostírá velký rybník, zaniklý při povodni roku 1840.

Autorem této rytiny je Marek (Marcus) Müller, o jehož osobě toho není mnoho známo. Odborné slovníky pouze uvádějí, že tvořil v Praze v letech 1701 – 1738 a pracoval ve stylu rytce Antonína Birckharda. Byl například autorem titulní rytiny k Beckovského knize o Janu Nepomuckém, která vyšla v Praze roku 1709. Müllerovo jméno je také k roku 1701 uvedeno v soupisech malířů, sochařů a mědirytců, zapsaných v letech 1696 – 1779 na filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Známý Dlabačův lexikon z roku 1815 popisuje celkem 22 položek Müllerových rytin, vesměs náboženského obsahu.

Datum: obvykle se uvádí rok 1721, ale úplnou jistotu nemáme. Pokud je na rytině vlevo nahoře skutečně zobrazen zámeček Jenišovice, stavěný roku 1728, pak by tato rytina byla o několik málo let mladší. Naproti tomu věže klášterní baziliky ještě nemají barokní kopule, zhotovené někdy v letech 1718-22, což datování ještě více komplikuje. To však nic nemění na skutečnosti, že Müllerova rytina má pro milevskou historii velkou dokumentární hodnotu.

Autor: kopie originálu
ze sbírek Milevského muzea
(Vladimír Šindelář)